Vrh C3 of X-rats - 28. 6. 2022

Na tento vrh určitě jen tak nezapomenu, protože mi uštědřil naprosto nové zkušenosti a výzvy a já jsem ráda, že jsem se rozhodla bojovat, protože to mělo smysl. Rebeka měla před tímto vrhem ještě jeden, také početný, který však druhý den celý záhadně umřel. Nikdo nechápal, co se stalo a byla to pro všechny zúčastněné obrovská rána. Když si Rebecca po tomto nezdaru odpočala, rozhodli jsme se to zkusit znovu. Chvíli to trvalo, ale nakonec se zadařilo. Rebeka porodila, jak měla, krásně velký vrh 7 mláďátek. Starala se ukázkově, vše se zdálo být v pořádku. Při kontrole po cca 10-12 hodinách od narození jsem však zjistila, že mláďata v sobě mnohá nemají mléko vůbec a asi jen 3 měla opravdu velmi málo. Přitom se Rebecca od nich nehla a ukázkově o vše pečovala a dělala, jak měla. Věděla jsem, že bez pomoci to nedají. První šance pro mláďata byla zkusit je podstrčit pod jinou matku, ale je známo, že křeččí maminy cizí mláďata nepřijímají a pokud se tak stane, je to opravdu velmi velká vzácnost. Ale zkusila jsem to, moc možností mláďátka bez mléka neměla. Bohužel ze 4 samic to jen u jedné vypadalo trochu nadějně, ale nevyšlo to ani u jedné. Musela jsem tedy přejít na plán B a to, že mláďata odchovám sama ručně. Obrovskou výhodou byla skvělá povaha Rebeccy, která mne nechala neustále brát mláďata z hnízda, kontrolovat a krmit a zároveň o ně nepřestala sama pečovat a tak moc děsně se stále snažila. Najela jsem tedy na krmení každé dvě hodiny. Postupně jsem si ale všímala, že mláďata měla i čím dál víc mléčka od mamky a tak jsem postupně buď jen přikrmovala nebo krmila jen ty nenapité, abych laktaci mamky podpořila co nejvíce a také proto, aby se mláďata stále snažila získat to nejlepší mléko právě od ní. A opravdu se takto podařilo. V podstatě od třetího dne jsem nemusela dokrmovat vůbec. Krmila jsem je dva dny a další dva dny už jen vše kontrolovala a pátý den už jsem se jen radovala. Miminka křečíků jsou děsně malá, opravdu hrozně moc a dokrmování bylo velmi obtížné. Již dříve jsem měla opakované zkušenosti s vypipláním potkaních mláďat, ale křeččí... uf, to byla opravdu vyšší dívčí. Sice se nepodařilo zachránit všechny, ale větší polovinu ano a myslím si, že to je obrovský úspěch!

Všechna čest i Rebecce. Takovou shovívavost vůči pomáhajícímu člověku a vlastně i naší spolupráci, to je v jakékoli zvířecí říši vzácné a u křečíků to je vysloveně diamant. A takoví jsou i její potomci - naprosto úžasní a možná i díky takovému začátku nesmírně klidní v ruce, ani je nebylo potřeba nějak více ochočovat. Hned se rvali do ruky, velmi přátelští, klidní, mazliví, zvídaví a navíc překrásně vybarvení. Tento vrh je pro mne velmi výjimečný a také si mláďata rozebrali jen ti nejspolehlivější majitelé. Jeden kluk zůstal u mne, druhý šel ke zkušené majitelce a holčičky zůstaly společně se svou maminkou. Už teď se mi po nich moc stýská, protože jestli chci něco odchovávat, tak jsou to právě takovíto úžasňáci!

Mláďata jednotlivě: