Znak silvering ("postříbření")
Jedná se o vůbec jeden z prvních a nejstarších znaků, který se u Campbelláčků vyskytl. Chovatelé ho však z různých důvodů už tak rádi nemají a proto se ho snaží z chovu selektovat. I přesto kvůli své zapeklitosti ve fenotypu i genotypu stále setrvává v genech většiny linií a paradoxně se jedná o nefrekventovanější znak u tohoto druhu vůbec. Mnohdy netušíte, kdy se vám zase někde vyloupne. Více o tom ale později. Jak tedy tento znak vypadá?
Většina jedinců má od mala na horní straně krku neohraničené bílé / světlé skvrny, občas bývají viditelné i na zádech blíže k zadečku. Křečík má také častěji více ohraničené, bílé barvy zespodu na krku a na bříšku. Může se ale také stát, že křečík nemá nic z toho. Jak křečík stárne, jeho srst začne stříbrovatět především na zádech a hlavě. Ve staří může být křečík zcela bílý, ale většinou mu zůstává originální barva v okolí očí, uší, nosu a na podvozku, což může ve výsledku připomínat zbarvení pandy. Ne vždy však dojde k tak výraznému vybělení, někdy to může skončit jako nepatrné, světlejší šmouhy nebo pár stříbrných chlupů v srsti. Podívejte se na pár ukázek níže.
| Mládě | Dospělý |
|
Mládě bez světlých skvrn, bez více bílé na krku či břichu. |
V dospělosti téměř bílá záda, silně prostříbřený. |
|
Mládě se skvrnami na zádech a rozsáhle bílým krkem zespodu a bílou skvrnou na břiše. |
V dospělosti pouze lehce prostříbřená záda, bílá zůstala pouze místy na krku. |
|
Mládě v kombinaci se znakem mottled, krásně sytě zbarvené. Můžete si všimnout světlejších míst nad očima na čele, které se objevují u mottled-silverů. |
V dospělosti mottled-silverové nezřídka celí vybělí. Tento samec si chvíli udržel aspoň zbytky barev, ale ve staří byl komplet bílý. |
|
Mládě ve zbarvení dove se saténovou srstí. Bez žádných očividných náznaků zbarvení silvering. |
Dove v saténu jako dospělá, celá velmi postříbřená až do bíla. Ve staří byla na typických místech zcela bílá. |
|
Toto je měsíc a půl stará samička v modré barvě se saténovou srstí. Ještě v měsíci neměla žádné náznaky postříbření a měla krásně sytou barvu. O 14 dní později bylo již patrné kompletní zesvětlení srsti. |
Takto vypadá v pouhých 11 měsících. Krásná ukázka velmi dobře vybarveného a silného silveringu. Až bude starší doplním další fotografii jejího dalšího světlání. |
Toto zbarvení se vyskytuje hlavně u non-agouti (aa) barev, ale může být i u agouti barev. Někteří chovatelé tvrdí, že za silveringem u agouti barev stojí jiný gen a proto ho můžete najít také pod označením "silvered". Dost často jsou však názvosloví pomíchaná. Z mé zkušenosti se jedná o tentýž a jeden gen. Mnoho chovatelů ho i bere jako běžný projev stáří na zbarvení křečíka a nepojmenovává ho vůbec nebo se na to rádi vymlouvají. :-) Označení tohoto znaku tedy i přes jeho dlouhou historii není ustálené.
Tím jsem narazila na jeho svízelnost v chovu. Tento gen se dědí recesivně. To znamená, že se musí sejít dvě recesivní alely, aby se znak projevil. Jako každý recesivní znak se tedy skrytě může táhnout generacemi. Situaci ještě ztěžuje fakt, že jeho fenotypový projev bývá různý. Proto i křečík, který pohledem tento znak nemá a tedy si myslíte, že ho ani nemůže předat do další generace, má ve skutečnosti pár stříbrných pidi chlupů nebo je přenašečem a vzhledově lépe vybarvení jedinci se vyloupnou až z jeho potomků. Jeho eliminace z chovu je tak velmi těžká. Mnohdy je však žádoucí, protože by si člověk taky rád někdy užil originální, nezměněnou, sytou barvu a například v kombinaci s jinými znaky dělá vysloveně paseku, co se vzhledu týče. Jsou však i fandové mnohdy záhadně a originálně "kouřově" vybarvených jedinců.
Z hlediska zdraví je tento gen zcela bezpečný v jakékoli další kombinaci, nezpůsobuje letalitu ani jiné nežádoucí onemocnění či zhoršení fitness. Problémem může být, když se zkombinuje s genem mottled (fenotypově nelze jednoduše určit genotyp křečíka) a chovatel nepřistupuje k chovu zodpovědně. Pakliže si nejsem jako chovatel jistý genotypem mého zvířete a je zde šance na mottled gen, vždy takové zvíře nejprve kryji na non-mottled jedince, aby se předešlo možným a velmi vážným zdravotním komplikacím při spojení dvou alel genu Mo/Mi.
Je také žádoucí tento znak nekombinovat s velmi podobným znakem platinum. Prvně je těžké u mláděte jasně říci, zda jsou přítomny oba geny nebo jen jeden. Dalším mínusem je to, že kombinace těchto genů většinou vytvoří křečíka na první dojem se znakem platinum, který pak ve stáří kompletně vysvětlá a je zcela bílý včetně okolí očí, nosu, uší, i celý podvozek.
A jaký je vlastně rozdíl mezi znakem platinum (na fotce vpravo) a silvering? Dobře vybarvený platinum má již od mala bílá záda s jasně ohraničeným předělem originální barvy a bílé / světlé. Okraje nejsou jakoby rozpité. Zbylá barva je nepozměněná a zvíře věkem nestříbrovatí, jen se zacelí bílá na zádech. Hlava zůstává s takovým rozsahem bílé, v jaké se mládě narodí a především platinum neumí ty krásné barevné obroučky okolo očí a nosu.
Článek byl aktualizován 27. 1. 2024. Autor textu i fotografií: Bc. Kateřina Ungrová.
