Vhodné pamlsky pro křečíky

V tomto článku si přiblížíme něco, co každého majitele zvířátek zajímá a to, jak mu vlastně mohu přilepšit. Co je pro něj vhodné, co méně a co by vůbec neměl jíst. Sami víme, že rádi mlsáme i to, co nemáme, ale je zajímavé, že když jde o naše mazlíčky většina lidí již pochopila, že nejlepší je mlsat zdravě. A kolikrát dokážeme být na své mazlíčky přísnější než sami na sebe a tím se k jejich životosprávě chováme zodpovědněji. A to je moc dobře pro zvířata a třeba se z toho poučíme i pro sebe. Život je krátký a když ho můžeme něčím nezkracovat a v lepším případě ještě příjemně prodloužit... stojí za to věnovat trochu času důležitým informacím.

Pakliže čtete tento článek, předpokládám, že už máte základní vědomosti o správném křeččím stravování. Pokud ne, doporučuji si ještě projít TENTO článek (bude doplněno). Ráda bych přesto zopakovala, že křeččí metabolismus je uzpůsoben na chudou a relativně jednotvárnou stravu. O to větší kontrast je to oproti lidskému jídelníčku. Špatné množství tuku, cukru, ale i bílkovin mu může velmi ublížit a na to je potřeba myslet nejen u základní směsi, ale samozřejmě i u mlsání, protože vše se počítá dohromady. Pro nás lidi je mnohdy těžké toto pochopit, ale křečíci opravdu nejsou opičky s potřebou velmi pestré stravy. A když váháte, zda křečíkovi něčím přilepšit, či ne... vždy si řekněte a přežije to bez toho? Když ano, tak to zkrátka radši nedávejte. To ale neznamená, že se přilepšit sem tam nedá. Čím by to šlo se dozvíte v řádcích níže.

Ovoce a zelenina

Většinou první suroviny, které lidi napadnou k přilepšení zvířátku, jsou ovoce a zelenina. Jak to ale s nimi skutečně je? Ovoce právě pro velký obsah cukru je pro křečíky nevhodné. Nejlépe tedy nedávejte ovoce vůbec. Pakliže vám to nedá, dávejte kostičku 1x1cm co nejméně sladkého ovoce 1-2x do měsíce. V žádném případě nedávejte citrusy. Někteří chovatelé doporučují nedávat ani zeleninu, zvláště tu z obchodu, protože je uměle doslazována. Já si však myslím, že to už je trochu přehnané. Sušenou zeleninu můžete mít běžně v krmivu nebo dávat jako pamlsky z ruky. Čerstvou zeleninu v přiměřeném množství dávejte až 2x týdně. Nejvhodnější je asi mrkev, okurka, dýně, cuketa, celer, rajče, paprika, římský salát. Opatrně třeba s kedlubnou, brokolicí, hráškem, či květákem, ty mohou více nadýmat. Určitě nedávejte cibuli. Množství dávejte vždy takové, aby ho křečík snědl ihned a neměl potřebu si ho schovávat do spižírny. Tam hrozí, že chytne plíseň nebo bude hnít a pak se stává pro křečíka velkým rizikem.

Přírodní versus umělé pamlsky

Druhá možnost, která lidi obvykle napadne, je koupit nějaké pamlsky ve zverimexu. Je to smutné, ale bohužel se ve většině zverimexů prodávají nevhodné pamlsky, které obsahují hlavně tuk a cukry. Jako takovým prototypem jsou tzv. dropsy. Ty jsou asi ze všech možností nejhorší. V podstatě čím větší "umělotina = barevné kuriozity", tím horší jsou i výživové vlastnosti. Proto se vždy podívejte dozadu na složení a snažte se vyhledávat pamlsky, které vypadají více přírodně. I tak můžete narazit. Všelijaké přírodní tyčinky jsou většinou lepené medem... nejen pro křečíky zcela nevhodné.

Další možností jsou menší firmy / jednotlivci s ručně dělanými sušenkami a jinými dobrotami pro hlodavce. I zde hrozí nějaká rizika, ačkoli je většinou kvalita dobrá a pečlivá domácí výroba je znát. Můžete se však setkat s tím, že výrobce má velmi nízké znalosti o správnosti složení, špatné uskladnění a ošetření surovin, což může vyústit např. v napadení výrobku plísní. Pokud se to však sejde a výrobce ví, co dělá po všech stránkách, je to skvělá volba.

Další "novinkou", která se konečně začíná rozmáhat, jsou čistě přírodní pamlsky. Jedná se o různé druhy klasů, bylinek a květů. Dle mého názoru jsou nejzábavnější a v určitém množství i nejzdravější volbou. Navíc i vyzdobí a oživí interiér křeččího domova. Tyto klasy, bylinky i květy koupíte v lepších zverimexech a firmách, ale může se stát, že je najdete v sekci pro ptáky a ne pro hlodavce. Popřípadě můžete zakoupit v zahraničí, kde jsou tyto pamlsky již standardní nabídkou. Opět nezapomeňte na to, že i to, co přidáte do ubikace jako dekoraci nebo zpestření, se počítá do celkového složení stravy, kterou křečíkovi dáváte. Proto i zde byste měli myslet na hrozící nadbytek tuku a cukru.

Proteinové doplňky

Proteiny nebo-li bílkoviny lze doplňovat různým způsobem a jedním z nich je i zábavné podávání ve formě pamlsku. Jelikož je mají křečíci velmi rádi, doporučuji tyto pamlsky nejvíc k ochočování a zvykání si na vás, popřípadě na utužení vzájemného vztahu. Jednou z možností jsou např. bílý jogurt, tvaroh, vysokotučná smetana, které můžete smíchat např. s ovesnými vločkami nebo něčím podobným a dát do extra mističky. Můžete si to dát i jen na prst a křečíka to nechat slízat. Můžete jim podat i malou kostičku vařeného bílku natvrdo.

Nejsnadnější cestou a velmi oblíbenou formou je pak sušený hmyz. Nejčastěji v nabídce najdete sušené moučné červy, které i zpravidla všem chutnají nejvíce. Je to i proto, že oproti ostatním druhům obsahují velmi mnoho tuku, proto s jejich dávkováním velmi opatrně! Pokud vám křečík tloustne, většinou je to kvůli velké míře moučných červů buď ve směsce nebo právě podávaných jako pamlsek. Podobně tučné jsou ještě kukly bource morušového, zbylí hmyzáci jako kobylky, krevetky či blešivci jsou v tomto ohledu lepší. No a komu to nevadí a je odvážný, může svému mazlíčkovi dopřát i živý hmyz. Určitě nedávejte kobylky, mouchy, pavouky apod. chycené v přírodě, jelikož vysoce pravděpodobně obsahují různé parazity, s kterými si domácí tvor poradí jen těžce. Dnes není problém téměř v každém zverimexu zakoupit živé hmyzáky z umělých, od parazitů chráněných, chovů. Velmi vhodným a skoro až povinným doplňkem by měly být tyto proteiny navíc pro březí a kojící samice. Nicméně pamatujte na to, že i nadbytek bílkovin je pro křečka nebezpečný a může mu to poškodit ledviny. Podávané množství se liší i u mladých, dospělých a starých zvířat. Mladé zvíře může dle složení vaší základní směsi dostávat např. 2-3 sušené (1 živý) červíky 2x týdně, dospělý stejné množství 1x týdně a senioři by měli dostat spíše příležitostně, např. 1x za 14 dní.

Dobroty pro lidi nebo jiné zvířecí druhy

Bohužel už jsme my lidi takoví, že máme pocit, že vše, co jíme my, mají jíst i ostatní. Jenže bohužel to tak většinou není. Zde je seznam nejčastějších produktů, které se nejčastěji křečíkům dávají.

Kočičí / psí konzervy a kapsičky - pro křečíky je to nevhodný zdroj bílkovin i čehokoli jiného, jejich organismus je naučený na hmyz, ne na svalovinu zvířat, tak to z biologické logiky vidím já. Většina konzerv a kapsiček obsahuje minimum masa, obsahuje naopak spoustu jiných věcí, často i mnoho soli. Kočičí produkty navíc často obsahují taurin, který je pro křečíky dokonce smrtelný.

Vařené maso - je určitě lepší volbou než konzerva či kapsičky, ale stále platí to, že je to svalovina. Pokud vám to nedá, nejméně ublíží drůbeží maso. Určitě se vyhněte rybám. Maso povařte v neosolené vodě. Můžete ho povařit třeba s nějakou zeleninou. Nikdy nepodávejte syrové!

Piškoty a další dětské pochoutky - i když se zprvu zdají být něčím, co přeci nemůže ublížit, tak pufované křupky jsou většinou z kukuřice a ta obsahuje hodně cukru, piškoty jsou též plné cukru a mouky... a takto bych mohla pokračovat dále. Většinou tam vždy najdete ve větším množství (pro křečíky) cukr a tuk. V dnešní době existují i zdravější varianty v bio kvalitě, ale... radši se nejdříve podívejte dozadu na složení.

Závěrem bych chtěla připomenout dvě hlavní myšlenky, které by vám měli proběhnout hlavou než zvířeti nabídnete nějakou novinku.

1) Jestliže tedy existují vhodnější varianty, volte je. Nedávejte horší produkty jen proto, aby bylo za každou cenu něco nového.

2) Když si nejste jistí, radši to nezkoušejte. Jestliže se bez toho zvíře obešlo do teď, určitě to zvládne i do konce života.

Upozornění: Některá zde zmíněná doporučení se nemusejí shodovat s doporučením pro křečky syrské. Jsou to jiné druhy a mají i trochu jiné nároky na stravu. Znovu tedy připomínám, že tento článek se týká pouze KŘEČÍKŮ.

Článek byl aktualizován 22. 11. 2024. Autor textu i fotografií: Bc. Kateřina Ungrová.