Přerůstání drápků

Křečíci Campbellovi (a často i jejich hybridi) mají nešvar, který většina drobných savců nezná a tím je přerůstání drápků. Lidé si už zvykli, že se stříhají drápky psům, králíkům nebo morčátkům a čas od času drápky zkontrolují. U menších zvířátek se to však moc často nestává a proto i povědomí o této péči trochu zapadá. Většina malých hlodavců si totiž své drápky zavčas obrousí při přirozeném pohybu nebo si přerostlé části i sami okoušou, aby jim nic nebránilo v příjemném pohybu. Těžko říci, proč zrovna těmto křečíkům, tyto přirozené možnosti nestačí. O to zajímavější je to i proto, že téměř vzhledově, rozměrově, ale i stylem života podobný křečík džungarský takové problémy vůbec neřeší.

Proč tomu tak tedy je? Co jsem tak pátrala, tak nikdo netuší, ale nejlogičtějším argumentem mi přijde, že žijí v biotopech, kde k obrusu dochází častěji a tak je i rychlost růstu drápků vyšší. Jenže campbelláčci zároveň neradi norují a hrabají a tehdy dochází ke zkrácení drápků nejvíce a nejspíš proto jim přerůstají. V domácnostech je tento problém ještě patrnější, protože většina křečků žije v měkké podestýlce a drápky tak nemají šanci se dostatečně rychle obrousit. Proto jako vhodnou prevenci doporučuji mít v ubikaci dřevěné mostíky, více patrové domky, hrubý povrch jako třeba kámen nebo dřevo s kůrou nejlépe postavené jako nakloněné plošiny, které křečíky více nutí používat své drápky pří výšlapu a tím si je i více obrušovat. Svou roli samozřejmě nejspíš bude hrát i genetika a celková fyzická kondice. Tlustým kuličkám, které pohybu moc nedají, drápky prokazatelně rostou nejrychleji a díky váze celého těla mají i největší dopady na zdraví křečíka. Nejdůležitějším úkolem tedy pro majitele křečíků Campbellových (nebo jejich hybridů) zůstává pravidelná kontrola pacek a následné ostříhání vlastními silami nebo za pomoci zkušeného veterináře.

Přerostlé drápky znamenají pro zvíře velký zdravotní problém. Nejdříve se zvířátku jen špatně chodí, následně dochází ke křivení celých prstů, kdy tyto změny mohou být i celoživotní a velmi bolestivé. V další fázi většinou dojde k zatočení drápku, ještě většímu ohnutí prstu a nezřídka se i stává, že se drápek otočí tak nešikovně, že začne zarůstat do samotné packy. V takové fázi nejenže zvíře většinou kvůli velkým bolestem nechodí, ale jelikož si ani nemůže přidržet potravu v packách, může trpět i podvýživou danou neschopností se najíst. V krajním případě dojde k zánětu zarostlého drápu a následné celkové sepsi a zvíře umírá. Je to celé velmi bolestivý a nepříjemný proces, proto drápky skutečně kontrolujte pravidelně, aspoň jednou za 2-4 týdny nebo dle rychlosti růstu drápků vašeho svěřence.

Jak nejlépe drápky ostříhat? Mám vyzkoušeno, že nejlépe to jde nůžtičkami na manikúru pro lidi. Čepel je totiž úzká a tak dobře vidíte, kam stříháte. Různé gilotinky a nůžky pro hlodavce jsou obvykle velmi tlusté a u tak malé packy nic nevidíte a to je velmi nebezpečné. Nejdůležitější je křečka správně držet tak, aby sebou nemohl prudce mrsknout. K tomu velmi dobře slouží úchop za volnou kůži na krku mezi ušima a lopatkami (jako to dělá např. kočka s koťaty). Když křečíka za tuto kůži správně chytíte, sám se znehybní a není to pro něj nijak bolestivé. Nožičky při tom obvykle vycapí do stran a vy můžete stříhat. Vždy dávejte křečíkovi pauzy, ať si odpočine a uklidní. Čím dříve s touto polohou začnete, tím dřív křečík pochopí, že se nic neděje a nevzpírá se. Zpočátku se jim to nemusí zdát komfortní a budou se vzpírat a mohou i vykopnout nožičkami, tak buďte připravení a hlavně trpěliví. Někteří křečci u toho mohou být velmi vzteklí a snažit se kousnout. Některým křečíkům pomůže, když je takto držíte ne ve vzduchu, ale "rozplácnete" si je pak třeba o stůl a pozice je trochu stabilnější (ale zase se hůř dostáváte k pacičkám). Pokud se na to necítíte, což se není čemu divit, ne každý to zvládne, tak navštivte veterináře. Ale pozor! Jestliže vám veterinář řekne, že kvůli stříhání drápků musí zvířat uspat, tak utíkejte pryč k jinému. Nejen že to není nutné, ale zbytečně budete ohrožovat život křečíka zbytečnou narkózou.

Drápky se stříhají stejně jako u všech ostatních zvířat. Je potřeba si drápek prohlédnout, najít jeho růžové lůžko, do kterého se nestříhá a drápek ustříhnout kousek za ním. Směr střihu je téměř kolmý ke směru růstu drápku, jen nepatrně o pár stupňů upraven směrem dolů. U křečíků se můžete ještě řídit tím, že drápek je do jisté míry relativně široký a pak se začne výrazně ztenčovat. Stříhejte tedy v místě, kde se drápek začal ztenčovat, tak určitě neublížíte a máte tam ještě rezervu.

Přední nohy před a po ostříhání
Zadní noha před a po ostříhání
Kriticky přerostlý dráp na zadní noze, který se již otočil, ale naštěstí rostl mimo packu a nezarostl do ní

Článek byl aktualizován 13. 2. 2023. Autor textu i fotografií: Bc. Kateřina Ungrová.