ChS X-rats

Červené oči

Poměrně hodně lidí stále ještě bývá překvapeno tím, že křeček nemusí mít pouze černé oči. Je však pravdou, že je to spíše vzácnost, kterou lze zatím vidět pouze u čistých druhů jako je křeček syrský, křečík Campbellův a křečík Roborovského, ale také u hybridů křečíka džungarského a Campbellova. Červené oči, jako každá zvláštnost = jinakost, budí u lidí pozornost a bohužel často s sebou přináší mnoho nepravd. Proto bych tento článek chtěla věnovat právě této krásné barvě očí, která i u dalších mnohých hlodavčích druhů budí nedůvěru a leckdy zbytečně nové majitele odradí. Za mnoho let chovu si všímám, že zvláště lidé v České republice jsou proti tomuto odstínu očí vysloveně vysazení. Oproti tomu v cizině je to často spíše naopak a preferována je méně okoukaná varianta. Pojďme si tedy o nich povědět více...

Barva a genetika

Když se řeknou červené oči, lidi si automaticky jako první vybaví albinotické zbarvení. A je to tak. Tato mutace bývá většinou první, která se u hlodavců objeví. Občas se objevuje i v přírodě, ale takové zvíře je příliš nápadné pro predátory a je sežráno dříve než se stihne dále rozmnožit. V laboratořích se naopak taková srst hodí, protože na bílé srsti jde všechno dobře vidět, a tak byla záměrně chována hlavně tato varianta. A jak vzniká toto zbarvení? Ve skutečnosti je to dáno poruchou tvorby melaninu, který zjednodušeně má na starosti pigmentaci = zbarvení kůže i srsti. Albíni by se tedy dali označit za "bezbarvé" tvory. To má vliv i na zbarvení oka, které je bez pigmentu a je tedy červené stejně jako prokrvená sítnice za okem Tady je ale potřeba podotknout, že albinismus se u každého druhu projevuje trochu jinak a tvor je málokdy skutečně zcela bezbarvý. U křečků a křečíků se to také trochu liší a to tím, že oči jsou mnohem tmavší než u jiných druhů hlodavců se stejným zbarvením (např. myši). Křečíka s růžově svítícíma očima tedy skutečně nenajdete.

U křečíka Campbellova existují červené oči i u barevných variet. Zde se nejedná o poruchu melaninu, ale zkrátka o naředění pigmentu, které je většinou spojeno s konkrétní barvou a tedy i genem, který červené oči nese. Stejně jako u většiny hlodavců se označuje písmenem P. Červené oči se dědí recesivně. Základní červenookou barvou u campbelláčků je zbarvení red eyed argente nebo-li červenooká zrzavá. Všechny další, a že jich není málo, mají ještě přidány další geny, které dále ovlivňují výsledný odstín kožíšku.

Není červená jako červená

Ačkoli se u křečíka Campbellova dělí barva očí pouze na černou a červenou, já osobně bych byla za rozšíření o třetí kategorii a to rubínová. V podstatě všichni červenoocí křečíci mají stejný odstín červené (krapet světlejší oko může mít albín, ale laik tento rozdíl ani nepostřehne). Rozdíl nastává u černookých křečíků se strakatou kresbou mottled jistého typu (Mi). Všímám si, že nejčastěji se tento odstín očí objevuje právě ve spojitosti s homozygotně recesivním genem B a kresbou mottled. Objevuje se však i u jiných barev. Jakmile se sejdou tyto geny, na původně černých očí se to projeví tak, že jsou temně rubínové. Přesto se stále jedná o P- zvíře, tedy geneticky černooké. Tato barva je navíc vidět pouze v určitém nasvícení, v běžném denním světle vypadá jako černá. Když jí nasvítíte více, nejpatrnější bývá světlá čočka uprostřed. Prosím, berte na vědomí, že se nejedná o žádnou vadu oka, ani onemocnění, ale o genetickou mutaci (v tom dobrém slova smyslu)!


Silně nasvícené rubínové oči bleskem (BEA mottled)	Foto bez blesku na ostrém slunci (BEA mottled)

Ruby oko na ostrém denním světle se zřetelně světlejší čočkou uprostřed (opal mottled)	Ruby oko tmavšího rázu osvětlené bleskem, ale i tak lze uprostřed najít zmenšenou, světlejší čočku (agouti, mottled)

Červené oči a fotografování

Při zmínce o různém nasvícení je potřeba zdůraznit, že červené oči vyfocené pomocí blesku vypadají mnohdy zcela odlišně od reality! Může za to odražené světlo (zvláště při přímém focení z profilu), které barvu oka velmi zesvětlí a barvu celkově změní. Pakliže vás tedy odradí fotka křečíka s nepřirozeně svítivýma očima... vzpomeňte si na efekt blesku a zkuste někde křečíka vidět naživo, abyste si uměli lépe představit skutečný odstín barvy očí. Zaručuji, že budete překvapeni, jak moc je barva zkreslená.


Červené oči s bleskem (blue fawn)	Červené oči bez blesku (blue fawn)

Nejtmavší červenooká barva s bleskem (dove)	Nejtmavší červenooká barva bez blesku (dove)

S bleskem (albín)	bez blesku v ostrém denním světle (albín)

Tip pro chovatele

Zajímavostí je, že červené oči i málo zkušený chovatel pozná na mláděti hned v den narození. Oči mají stejnou barvu jako kůže nebo jen o malinko tmavší a tak se mládě jeví na první pohled jako kdyby žádné oči nemělo. S tmavším odstínem rubínových očí je to trochu těžší a tam je potřeba více zkušeností a mnohdy i počkat pár dní navíc. Oči jsou jen o malinko světlejší než černé oči a odstín snadno pozmění různé světlo. Někdy je potřeba skutečně počkat až na otevření očí. Campbelláčci oči otevírají nejčastěji ve stáří 11 - 12 dní (+- 1 den).


3 červenoocí a 1 černooký krátce po porodu	Pár dní stará mláďata (vlevo černé oči, vpravo červené)

Červené oči a nemoci

Lidi mívají červené oči často spojené s albinotickým zbarvením a protože albíni jsou přece ti "nemocní z laboratoře", tak se tak nějak v mysli lidí objevuje, že zvíře s červenýma očima, je nemocné či k nemocem náchylnější. Toto je bohužel další z nepravd "jedna paní povídala". Není dokázáno, že by červené oči jakkoli snižovaly věk, či životaschopnost u křečka syrského a všech druhů křečíků, kteří takové oči mohou mít. U některých druhů hlodavců je dokázáno, že červené oči snižují schopnost vidět, někdy až radikálně. Naštěstí tohoto jevu jsem si u svých křečíků nikdy nevšimla ani já osobně, ani mi to nepotvrdili žádní zkušení chovatelé, ba se o tom nepíše ani v odborné literatuře. Přesto bych si u albinotického zbarvení dala větší pozor na přímé a prudké světlo. To však platí pro jakékoli noční živočichy.

Jedinou spojitost se zdravotními problémy a červenou barvou očí, kterou jsem za ta léta zaslechla a bohužel už ji i mohu sama potvrdit je, že při spojení červenookého genu v kombinaci s genem mottled u křečíka Campbellova, častěji dochází ke zdravotním komplikacím očí. Jedná se o vývojovou vadu, kterou tato kombinace genů může nastartovat, ale také nemusí. Nejsou v tom tedy genetické zákonitosti typu "nese se špatný gen v linii", ale je to opravdu pouze o této kombinaci (nestane se to ani u mottledů s rubínovýma očima) a trochou smůly. Navíc se objevují různé oční problémy a ne stále jeden problém. Nejčastěji to je onemocnění očí známé jako glaukom nebo-li zelený zákal (na fotce vpravo u albína).

Ten je většinou způsobený zvýšeným nitroočním tlakem, který následně vede často ke krvácení uvnitř oka a k jeho následnému oslepnutí, v extrémním případě až k jeho prasknutí.

Druhým nejčastějším případem je přerušení vyživování sítnice a následné oslepnutí oka (na fotce vlevo u strakatého křečíka - to světlé oko je slepé). Proto někteří chovatelé, včetně mně, se snaží gen pro červené oči nemíchat do mottled linie. Jedinou uklidňující zprávou je, že křečík naštěstí není zcela závislý na zraku a i po oslepnutí může žít dlouhý, spokojený a plnohodnotný život.

Závěrem...

Je mi jasné, že tu vždy bude tábor lidí, pro které je odpor k červeným očím u jakéhokoli zvířete nepřekonatelný. I proto je skvělé, že nám příroda a chovatelství dává na výběr a každý si najde, co se mu líbí. Dokud tyto změny na těle nepřináší zvířeti utrpení, pak je to, myslím, v pořádku. Byla bych ale ráda, kdyby se našlo aspoň pár lidí, kteří třeba ještě nikdy neviděli červené oči naživo na přirozeném světle nebo se neoprávněně báli některých pověr a tento článek jim přinesl nový pohled na věc. A třeba si právě jednou pořídí svého vlastního prvního křečkodlaka!