Yoggie of X-rats

(♥ 26. 4. 2020 - † 11. 4. 2022)

Wavy, satin, BE lilac, silvering

(aa bb C- dd Dg- PP sasa wawa Sisi)

Test na cukrovku: negativní (24. 8. 2020, 8. 1. 2021)

otec: Fenrir of X-rats (CZ) - short hair, black

matka: Theru of X-rats (CZ) - short hair, blue, silvering

Z tohoto spojení jsem si moc a moc přála nějakou wavy saténovou holčičku, ale kdyžtak bych vzala asi i kluka, kdyby nebyla. Ačkoli krytí nebylo hned úspěšné, tak jsem se nakonec dočkala. Vrh byl zprvu početný, ale moc se nedařilo a o 3 mimča jsme přišli. Já se ale soustředila od začátku na jediného favorita a to byla saténová holčička. Vždy jsem si přála BE lilac v saténu, ale díky vzácnosti této barvy, natož v saténu se nedařilo. Ve vrhu D jsem jednu takovou holčičku měla, ale moc nevyrostla a tak jsem si jí do chovu nemohla nechat. Yoggie to ale od začátku brala vážně a byla vždy druhou největší ve vrhu. Navíc je velmi přátelská, vůbec se nebojí ruky a i když je zatím takový malý pošuk, tak v ruce je opravdu velmi milé stvoření. Už teď mi dělá velkou radost!

Yoggie je aktivnější holčička, která je velmi zvědavá. Ničeho se nebojí, vše jí zajímá. V boxíku má své pozorovatelny, z kterých pozoruje dění v pokoji.  Slyší na své jméno a do ruky si hned sama leze. Navíc je neskutečně, ale neskutečně roztomilá. Jsem z ní úplně vyřízená. Křečík snů. :-) Jediné, co je škoda je to, že jako většina satéňáčků moc nevyrostla a tak doufám, že v pořádku zvládne mláďátka.

První vrh Yoggie zvládla perfektně. Ačkoli jsem to od malé aktivky moc nečekala, tak z ní byla neskutečně trpělivá a obětavá maminka. Bohužel až natolik, že po odstavu byla hubená ještě více než obvykle. Ale za pár týdnů mne opět překvapila a to tím, jak to zase brzy krásně dohnala. Jen ta obnova srsti je krapet horší. Taková stále překvapující křečice. Bohužel však po mláďatech došlo ještě k jiné změně a to, že začala být poměrně nesnášenlivá a uzurpující ke všem ostatním křečíkům a nejvíce k vlastním dcerám, které vysloveně šikanovala. A tak jsem jí musela oddělit pouze do dvojice s její mamkou Therinkou, kterou jedinou trochu respektuje. Jsem docela zvědavá, jak a jestli se toto chování upraví po druhém vrhu.

Druhý vrh mne velmi zaskočil svým počtem 8 miminek... přeci jen pro drobnější samičku je to obrovský záhul. Yoggie to ale opět hravě zmákla a mláďata odcházela sice menší, ale velmi vyrovnané velikosti. Mně se ale především ulevilo s tím, že Yoggie přestala šikanovat holky okolo sebe a bylo tedy možné jí zpět začlenit do skupinky. Opět se velmi rychle vrátila do formy, jen zase ten kožíšek zatím strádá, ale věřím, že to chce jen více času. Navíc asi i z té osmičky začala úžasně stříbrovatět a to natolik, že většinu hřbetu má aktuálně v podstatě bílou. Musím říct, že v saténové srsti tento znak ještě lépe vynikne a je to moc hezké. :-) Yoggie to asi tuší a pořád chodí do ruky škemrat červíčky.

Yoggie se na stáří zklidnila a byla super parťačka. Jako jediná pak vystála svou nepříjemnou dceru a tak nějakou dobu žily jen ony dvě spolu, ale nakonec jí Cookie vážně napadla a to pro ní byla konečná, aby už zůstala žít sama. Yoggie se z toho vylízala. Na stáří jsem jí dala bydlet do trojky se svými brášky. Ačkoli soužití bylo velmi poklidné a hezké, tak dlouho netrvalo. Nejdříve odešel již dosti zesláblý Yago. O měsíc později na den přesně odešel náhle a nečekaně Yetti a Yoggie zůstala sama. Brzy jí však začalo dmout bříško, na příčinu se nepřišlo a vzhledem k věku operace nepřicházela v úvahu. Když začaly první náznaky bolestí, nechala jsem jí spapat pár červíků a pak uspat. Je tu bez ní smutno... dva roky na chovnou holku je moc hezký věk, byla to naše milá stálice.

Odchovy: vrh C2 (6), vrh H2 (8)