Uppsala of X-rats
(♥ 12. 7. 2023 - † 23. 12. 2024)
Short hair, chocolate ?grey?
(aa bb C- Dd ?dg P- Si- U- Sa- Wa-)
Test na cukrovku: negativní (7. 1. 2024, 8. 3. 2024)
otec: Cricetos Ylve (DK) - short hair, opal
matka: Hakuna Matata of X-rats (CZ) - short hair, BE argente grey
Některá narození a rozhodnutí jsou těžší a tak tomu bylo právě zde. Původně jsem plánovala trochu jiné spojení, ale nakonec mi toto nepřišlo tak špatné a těšila jsem se na něj. Doufala jsem ideálně v nějakou grey barvičku. Šance na celobarevné aa barvy byla tak malá, že jsem si jí ani nepřipouštěla a když se nakonec ukázaly všechny barvy celobarevné, tak jsem tomu pořád nemohla vůbec uvěřit. Tolik smůly už snad ani není možné. :o)) Ale je... potřebovala jsem holku, opravdu ano. Byla jediná a to malá Uppsala. Napíšu to na férovku... vrh byl naprosto úžasný, především povahově. Jsem z něj úplně paf, ale... Uppsala je dle mne z vrhu nejslabším článkem. Ale kluka si opravdu nechat nemohu. Ne, že by byla špatná, ale prostě vás mrzí, že si nelze nechat to nejlepší z vrhu... no a to je příležitost pro Uppsalu. Ukázat mi, jaké to je někoho podcenit hned na počátku života. Musím ale uznat, že je mazlivá, zvídavá, s hezkou hlavou a stavbou těla. Záhadná je jen trochu její barvička. U otce totiž není 100% jistý grey gen, ale její čokoládová barva by opravdu více pasovala na chocolate grey. Takže... buď je moc hezká chocolate grey nebo docela ošklivá chocolate... kde je pravda, to je uvidíme až dle jejích potomků. No není to vzrůšo? :-)
Z Uppsaly vyrostla sice trochu menší, ale nádherná slečna. Myslím, že podědila po tatínkovi pomalejší růst a nakonec bude optimální velikosti a váhy a určitě mi to nevadí, spíše naopak. Zůstala jí klidnější a nekonfliktní povaha. Slyší na své jméno, chodí se mazlit a svůj první vrh odchovala opravdu úžasně. Dělá mi velikou radost. Jediné, co mne mrzí, je to, že miminek bylo málo a tak nemohu s jistotou dourčit její barvu. Tak snad při dalším pokusu, uvidíme. :-)
Uppsala dorostla do optimální velikosti. Bohužel po svém druhém vrhu se vrátila do skupiny v ráži a začala dělat problémy. Rvala se o vedení s dalšími samicemi. Tvrdohlavě nikdo nechtěl ustoupit, takže jsem později musela volit skladbu skupiny tak, aby se některé samice nepotkávaly a vedly v podstatě na střídačku. V jedné ze šarvátek si Uppsinka poranila oko. Zprvu to vypadalo na bezproblémový škrábanec, ale nakonec se to zanítilo a i přes léčbu se oko nepodařilo zachránit. Jelikož mi doposavad operace očí u křečíků nepomohly, dala jsem na doporučení veterinářky a oko nechala přirozeně "umřít" a odejít. A opravdu, ačkoli jsem tomu zprvu nevěřila, se to ukázalo jako správná cesta. Oko mělo různé fáze, ale podařilo se to udržet vše tak, jak má být a z Upssinky se sice stalo jednoočko, ale zdravé. A to bylo hlavní, protože zatím všechny poranění očí jsem řešila chirurgicky a bohužel to zatím nikdo nepřežil.
Uppsale se ve skupině dařilo dobře, i když byla slepá. Bohužel většinou se křečíci cítí ohroženi a nakonec na křečíky reagují přemrštěně, což nakonec vede ke špatné atmosféře, bitkám a zkrátka je potřeba zvíře oddělit pro klid všech. Uppsala se ale se vším srovnala a byla dobrá. Byla dobrá babička mláďatům, sem tam se porvala o vedení skupiny, ale jinak bylo vše na pohodu. No a pak asi 14 dní před jejím náhlým a nečekaným odchodem zase začala být hodně ostrá na ostatní samice, včetně mláďat. Možná jsem tomu měla přičíst větší váhu, možná se něco dělo, ale to jsou věci, které člověk vidí až zpětně. Tehdy jsem si jen říkala, že to na ní zase jen přišlo a přejde to až si upevní pozici. A pak jsem jí našla mrtvou. Z ničeho nic. Nevšimla jsem si, že by jí něco bylo, oko vypadalo dobře jako už dlouhé měsíce... ale je pravda, že se chovala prudčeji než obvykle. Bohužel pitva nebyla možná a zbytek mrtvoly nedovolil prozradit, co se stalo. Je to škoda. Mrzí mně to.
Odchovy: vrh E4 (3), vrh L4 (1)
