Pindruše of X-rats

(♥26. 11. 2012 - † 20. 1. 2014)

Dumbo, černá, berkshire

PP

Z tohoto vrhu nemělo doma nic zůstat, i když jsem v něm přišla o mou milovanou Šíbinku. Nakonec tomu ale osud asi chtěl jinak a doma zůstala Pindruška. Nevíme, co se stalo, ale zřejmě následkem velkého tupého nárazu na levou stranu tváře, utrpěla v cca 10 dnech rozlehlé zranění celé levé tváře. Má nakřivo nosánek, horní zuby nakřivo tak, že se musí uměle krátit, málem přišla o levé oko, nefungují jí vybrisy na levé straně a i levé ouško je trochu pochroumané a niž posazené. Vzhledem k tomu, že bude potřebovat doživotní péči, rozhodla jsem se jí nechat doma, aby o ní bylo co nejlépe postaráno. Vůbec toho nelituji. Pindruška je schopná jíst samostatně, i když přibírá pomalinku a určitě z ní nikdy nebude obřík. Nicméně povahu má úžasnou. I přes všechny tyto útrapy je velmi přátelská a nadšená pro každou lumpárnu. Jakoby mamince z oka vypadla. :-) Zatím se jí nepodařilo spřátelit s holkama, ale snad to brzy vyjde. Když ne, budem muset najít kámošku. :-)

Pindruška nakonec mezi holky zapadla. Nejvíc se kamarádí s Arinkou a Ježíbkou. No a miluje taky mého psa Orina. I přes svůj handicap je věčně veselá, nebojí se mazlení a při zkracování zubů mi dokonce ještě oblíže ruce. Má úžasnou povahu. Takový veselý skříteček jako její maminka. Neustále mi jí připomíná.

Postupem věku se ukázalo, že Pindrušky úraz měl i svá další specifika a to, že se jí horní zuby tříštily při zkracování. Dlouho jsem uvažovala o operaci, kdy by se jí zuby vyndaly, ale nikdy jsem to riziko nepodstoupila právě kvůli tříštivosti. Bála jsem se, že by se nepodařilo vytrhnout zuby komplet a mohlo by to nadělat ještě větší paseku. Stejně se tak bohužel stalo. Při jednom krácení se zuby roztříštily v lůžku a přestaly růst. Buď úlomek zubů nebo špatně nasměrovaný růst či cokoliv jiného vytvořilo Pindrušce absces vedle lůžka horních zubů, v čumáku a už jí nebylo pomoci. :-( Byla to pro mne rána. Sice jsem se toho logicky obávala od počátku, ale vzhledem k předešlým úmrtím... snad už kletba abscesů je pryč. :-( Pindruška byla moc hodná myška. V kleci o ní člověk nevěděl, když už, tak rozsévala jen radost, když zvesela hopkala buď s ostatními nebo s Orinem. Zázrakem pro mne zůstává, že i přes časté krácení zubů, které jí určitě nebylo příjemné, se po mně nikdy ani neohnala, vždy mě naopak olízala, nebála se mne, chodila se ke mne mazlit a vyhledávala u mne bezpečí. Byla to výjimečná bytůstka a já jsem ráda, že jsem jí mohla prodloužit a naplnit její život. Budu na tebe často vzpomínat, pozdravuj maminku Šíbinku!

Zdravotní karta