Enigma of X-rats

(♥15. 11. 2008 - † 4. 4. 2011)

Standard, Dg?, OEg?, powder blue, solid

chov nebude (nebyla v mé péči ve vhodném reprodukčním věku)   PP

Enigma se ke mně dostala až 12. 6. 2010 s celou svou smečkou (Alrun, Pohádka a Kamilka), kdy už holčičky z rodinných důvodů nemohly bydlet u původní majitelky. Myslím, že s klidem mohu za holky poděkovat Martině za její skvělou péči o ně, i za to, jak dlouho o ně bojovala. Holky na to určitě nikdy nezapomenou a již se těší na návštěvy!

Ený byla jako prcek pořádně ušatý torpédo a to jí zůstalo. Ušiska má obří a vyskočí, kam se dá. Rozhodně ale nelze přehlédnut její fantastickou povahu. Narozdíl od své sestřičky Essinky je to velký mazlínek, který neustále běhá pro pusinky a vyžaduje drbkání za ouškama. Připomíná mi hodně Rianku a jsem moc ráda, že se o ní mohu starat!

Enýsek to nemá lehký. Bohužel má každodenní řije, což jí poměrně vysiluje a k tomu samozřejmě návaly různých nálad díky nádoru hypofýzy. Kamilka byla jediná potkanice, která dokázala všechno toto tolerovat a utvořily si s polu překrásné pouto. Bohužel zanedlouho Kamilka umřela nešťastnou smrtí a Enigma musí už zůstat sama. Je tedy zvyklá být často puštěná u mě, ale opět to chce jen na krátko než se unaví. Jakmile si člověk jen sedne vedle klece, tak už loudí procházku. Otevřou se dvířka a ona pevně uchopí vaší ruku a drží jak klíště. V této póze se pak nechá dlouho hladit než se pustí do dalšího průzkumu. Musí přeci přesmradit ty ostatní holky. :o)) Enýsek je hodně závislá na lidech, takže jí samota ani tolik netrápí a kdyby náhodou, tak si povídá s holkama naproti. Miluje drbkání oušek a pusinkování pod ouškama a na bříšku. :-)

Smrtelná rána pro Enigmu pro mne je smutná z mnoha pohledů... jednak byla na svůj věk ve výborné kondici a za druhé se jednalo téměř o stejně rychlý a vypadající problém jako u Elfinky. Velmi mne to zaskočilo. :-( Enigma byla nepopsatelný potkánek, to jí člověk musel vidět a zažít. Něco mezi kočkou a pejskem. Strašně milovala lidi, nejen díky jejich šikovným rukám, které mohly hladit a drbkat okolo oušek. Takové hlazení přímo vyhledávala a jako kočička si ho vyžadovala třením o ruku. Věřím, že jí je už nyní dobře a po zaslouženém dlouhém boji s nádorem hypofýzy si radostně oddechne a zase si zvesela zaběhá s Kamilkou a ostatníma. A až dorazím... ráda podrbkám obě ouška!

Zdravotní karta

Společné fotky    Oslava 2 let    Ený klec